30′ Jestli jsem byl do něčeho vášnivě zamilovaný, tak to byl fotbal. Vášeň je zřejmě něco vrozeného, a tak se fotbal buď líbí hodně moc, nebo vůbec. S fotbalem jsem začal ve Františkových Lázních a to byl další dar. Projít se tam po trávníku naboso je relaxační zážitek. No a tým byl nabitý skvělými fotbalisty, byli jsme několikrát nejlepším týmem v kraji. Město ale prý nemělo peníze nás podporovat, a tak se nikam nepostupovalo. Ale i dnes ještě děkuju všem trenérům a spoluhráčům. Pro mě byl fotbal krásný a pořád je, protože podle mě vystihuje podstatu křesťanství. Každý je jedinečný a dostal dary, které je třeba rozvíjet, ale to se pozná v týmu, ve společenství. Pokud každý hraje pro druhé a s druhými, celý tým je skvělý a je radost v něm být. Pokud ne, tak společenství nefunguje a atmosféra uvnitř není nic moc. To je patrné ve fotbale i v církvi. A záleží tedy na každém. Neříkám ale, že fotbal a církev je to samé. Obojí tu však má být pro druhé. Co jsme z toho ale jako lidé udělali, je na delší povídání. Já mám rád obojí a v obojím je vášeň, jen není tatáž. Jedno mi pomohlo vidět to druhé.
