28′ Dalším darem v Aši byla základní škola. Hned první učitelka Lada si mě oblíbila natolik, že mě posadila do lavice k holce, do které jsem byl zamilovaný, protože si toho sama všimla. Ten vztah nevyšel a dneska se nad tím oba smějeme. Ve sportu jsem vynikal, ve zbytku předmětů jsem byl pod průměrem, protože jsem dobře věděl, že chci hrát fotbal, a ne studovat. Na druhém stupni jsem poprvé slyšel Epos o Gilgamešovi, díky kterému jsem se zamiloval do literatury a po pár letech jsem přestal číst jen fotbalové časopisy. To vše díky jedné učitelce, která uměla vyprávět příběhy. Pak jsem se po několika letech vrátil, ale tentokrát nejen do školy, ale i navštívit jednu učitelku, která se mezitím stala mamkou, doma. Když jsem poznal její životní příběh, tak jsem pochopil, že krásné příběhy jsou nejen v knihách, ale že i životy lidí okolo mě jsou neskutečně krásné a reálné příběhy, kde nechybí žádný žánr. Díky vám učitelům (zvláště učitelkám) a díky, třído.
