15′ Patřím k lidem, kteří si dělají starosti, i když k tomu vlastně nemají důvod. Věřit, že se Bůh Otec konkrétně stará, jsem však zakusil mnohokrát. Po roce pobytu v Plasích jsme hledali možnost, jak dál pokračovat v komunitním životě, přestože jeden z nás musel být v Praze… tak jsme začali hledat byt tam. Netrvalo to déle než tři týdny, než nás jedna sestra dominikánka kontaktovala, že jí zemřela maminka, a byt je teď volný. Byl to byt ve 13. patře s překrásným výhledem a nechtěla po nás ani platit více než spotřebu vody, elektřiny… Dokonce byla šťastná, že se z ložnice jejích rodičů stala kaple, kde jsme se modlili. Takže jsem mohl rok žít společně evangelium v Praze a zkoušet, že Otec dává více, než bych si zasloužil, potřeboval… Díky té sestře a díky Bohu.
