8′ Po třech měsících jazykového kurzu začala univerzita, a tedy dva roky filozofie. Přiznám se, že o filozofii jsem si myslel to samé, co asi většina lidí, tedy že je to pro lidi, co se v životě nudí a nevěděli, na jakou vysokou jít. Možná jsem do té doby nepoznal nikoho, kdo by byl do filozofie zamilovaný. A co si tedy nakonec z těchto dvou let odnáším? Že důležitá je otázka, protože tou začíná dialog, hledání odpovědí… začít tím, že nic nevím. Cíl studia mi pomohl hned v prvním ročníku pochopit jeden profesor, a to i díky jedné zkoušce, kterou jsme museli s Otou opakovat. Je to v Itálii dost známý kněz, co píše hodně knih a jmenuje se L. M. Epicoco. Shrnul to jednou větou: Pokud studium nezmění tvou mentalitu, tak ses minul cílem! Což znamená, že zkoušky se dají opsat, udělat jen to nejnutnější, můžeš dělat zkoušky jen pro dobré známky… ale pokud nevezmeš vážně přítomný okamžik a ten předmět, třeba i nudný, který máš před sebou, nezačneš studovat, tak ztrácíš čas.
