19′ „Jsme Bohem povolaní k tomu, abychom zůstávali s Ježíšem. Toto žití, zůstávání v Kristu, ve skutečnosti poznamenává všechno, co jsme a co děláme.“ (František v Riu) Jedinečným způsobem tohle žila Maria… a ne náhodou právě na jednom poutním místě, zasvěceném právě Marii, když jsem tam stál venku na schodech, mě jeden oblát pozval, zda nechci udělat

20′ Láska v praxi, to je opravdová výchova. Tohle říkal don Bosco a já to poznal skrze mé tety, kterými se v Plzni staly salesiánky v Křimické ulici. Všechno začala Hanka, když se mě jednoho slunečného dne v Teplé zeptala, zda bych neměl čas hrát stolní tenis s mladými, kteří k nim chodí. Začal jsem jednou

21′ I přes těžkou situaci, která teď téměř všude v nemocnicích vládne, je možné právě tam Boha zakusit. Na Lochotíně, nedaleko od mého intru, byla Léčebna pro dlouhodobě nemocné a františkáni tam chodili slavit mše, navštěvovat lidi a zvali tam i ostatní. Někdo tam chodil hrát na kytaru (Oto), Lucie Vavrušková tam chodila lidi těšit, ona

22′ „Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.“ (1 Jan, 4,18-19) Tohle byla věta, kterou se na mě Bůh kdysi obrátil. Jednoho odpoledne, když jsem si jen tak z dlouhé chvíle otevřel Písmo (darované od prarodičů) a

23′ První řeholní rodinu, kterou jsem poznal zblízka, byli františkáni v Plzni. Dokonce bydleli na Lochotíně, kde jsem tři roky bydlel i já. Dalším obrazem, který mi zůstane v paměti, je jejich kuchyň, kde na jedné straně je krásný a veliký obraz, kde se pase beránek s vlkem, a celý ten obraz je fascinující, protože popisuje pokoj v

24′ Dalším darem byl pobyt v Plzni, kde jsem byl na střední škole. I tam jsem měl třídní učitelku, která bojovala za svou třídu jako máma za své děti. Mé známky z matematiky jí však radost moc nedělaly, ale kéž by měla každá učitelka takové srdce. To nejdůležitější se však dělo mimo školu. Na internátu se