13′ Pocit, že je člověk doma, dávají vždy vztahy. Nebyl jsem v domě v Hünfeldu jen s obláty, ale téměř každý den jsem potkával Blancu nebo Alfreda. Svědectví jejich společného života bylo pro mě neuvěřitelně krásné a důležité. Tak trošku si nás adoptovali, protože láska je plodná v každém věku, pokud je to tedy láska, a

14′ Nejsem žádný jazykový génius, a když jsem se rozhodl nastoupit do formace, znamenalo to jít skoro na tři roky do Německa. Sice jsem měl němčinu na škole, a dokonce z ní i maturoval, ale ponořit se do nového jazyka, do nové kultury, nové mentality celým člověkem je něco jiného… byl jsem však svobodný a říkal

15′ Patřím k lidem, kteří si dělají starosti, i když k tomu vlastně nemají důvod. Věřit, že se Bůh Otec konkrétně stará, jsem však zakusil mnohokrát. Po roce pobytu v Plasích jsme hledali možnost, jak dál pokračovat v komunitním životě, přestože jeden z nás musel být v Praze… tak jsme začali hledat byt tam. Netrvalo to déle než

16′ Dneska je to přesně rok, co se narodila má neteř Renatka, a já z ní mám pochopitelně velikánskou radost. Být otcem nebo matkou je obrovský dar, znamená to mít účast na Božím životě. Má sestra i já jsme měli vždy děti moc rádi a to nám zůstalo. Ona se věnuje naplno Renatce a já se snažím věnovat těm, které

17′ Tam, kde žijí dva nebo tři ve jménu Páně, tam je Pán uprostřed nich. Přál bych každému, aby daroval jeden rok svého života žití evangelia a nechal všechny kalkuly stranou. Pán nebere, ale dává, a to zcela konkrétně. Navíc všechna místa, kde se evangelium žije, nějakým způsobem přitahují, uzdravují vztahy, jsou útěchou… Ještě dneska mám

18′ Pozvání od Vlasty žít jeden rok Boží slovo, ze kterého nakonec ale byly roky dva, přijal i Míra a Oto. Ještě než jsme začali, tak jsme si společně vybrali konkrétní úryvek, který chceme žít. Byl to Jan 15,13: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátelé položí svůj život!“ Tohle jsme žili nějak