1′ Víte, co jsem pro sebe po této neobvyklé době postní pochopil? Že jsem na dobu postní expert, dokážu si odříct jídlo i na několik dní, dokážu žít „docela“ skromně… ba co víc, dokonce mě i trošku to prát se s tělem, se sebou samým přitahuje. Jenomže středem zůstávám já. Proto jsem se snažil těchto 40 dní

2′ Předposlední člověk, kterému bych chtěl poděkovat, je sv. Evžen a celá jeho omi rodina, co žije ještě dneska. Jestliže jsem dnes tam, kde jsem a kým jsem, tak je to z velikánské části díky němu. Z velké touhy po vlastní rodině, uznání a zároveň skrze zranění z rodiny a jeho života dá sám život jednomu

3′ Krásné na této celé cestě, kterou jsem zatím sdílel, je, že jsem jí nešel nikdy sám. A kromě oblastí v srdci, které nedokážu sdílet, protože je neumím ani sám popsat, a zná je jen Duch, tak jsem všechno sdílel s Otou. Už více jak osm let jsme na stejné cestě, ve stejném domě… Když posloucháme

4′ Čtu rád, ale není pravda, že jsem sečtělý. Mám však chuť poznávat. Než ale začnu poznávat, tak si musím k tomu najít správný vztah. Dalším darem v mém životě byla cesta do Palerma, kde jsem poznal život jednoho zavražděného kněze a učitele. Jmenuje se don Puglisi. Byl zabit, protože chtěl ukázat, že přes všechno zlo,

5′ Nikdy jsem se pořádně nezabýval tím, kdo jsou andělé a co přesně dělají, ačkoliv byli zahrnuti v mé první dětské modlitbě před spaním. Teď i díky mé hodně slabé řečtině vím, že pocházejí ze slova ἄγγελος, které znamená posel zpráv, někdo, kdo opatruje jemu svěřené. Věřím, že každý má svého anděla, který se o něho

6′ Nikdy bych nevěřil, že budu v životě tak často cestovat… když se teď ohlédnu zpětně na svůj pobyt v Itálii. Nebylo to cestování, protože bych se nudil, chtěl vypadnout ze všedního života… ale důvodem každé cesty bylo setkání. Byl jsem vyslaný setkat se s dalšími lidmi, tohle je vlastně význam slova misie a já jsem misionář,