Evangelium – Jan 15,9-17
Ježíš řekl svým učedníkům: „Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila. To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém. To vám přikazuji: Milujte se navzájem!“
Jan 15,13: Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.
Poprvé jsem se s tímto veršem setkal na světovém setkání mládeže s papežem ve Španělsku (mimo jiné tam byly i ségry Kačenka a Liduška) a hned od začátku to bylo setkání – jak s veršem, tak s lidmi – velmi intenzivní. Jan 15,13. Od prvního dne do to do nás vštěpoval Vlastík, náš drahý tatíček oblát… umírat pro druhé. Přišlo mi to jako zajímavá výzva do těch následujících dvou týdnů, kdy trvalo setkání. A tak jsme umírali třeba v tom, že jsme raději stáli, jen aby si mohl sednout druhý, a další takové maličkosti. Jenže po těch maličkostech mi pak bylo nabídnuto, že při mši s papežem můžu sedět ve VIP sektoru. Chvíli jsem váhal, ale Jan 15,13! Přenechal jsem svoje místo druhému, přesněji druhé sestře. Nechal jsem umřít svůj zážitek z VIP sektoru, aby měly sestry společný zážitek. A tak se v nás naplnila radost. Jan 15,13. Možná i díky tomu to byly přelomové dva týdny v mém životě. Byla to tak intenzivní zkušenost, že původně dvoutýdenní výzva Jan 15,13 trvá do dnes.
Autor: Jiří Kalmus