Chcete mít život?

Evangelium – Jan 10,1-10

Ježíš řekl: „Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam jinudy, to je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otevře a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když všechny své ovce vyvede, jde před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. Za cizím však nikdy nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ Ježíš jim pověděl toto přirovnání, ale oni nepochopili, co jim tím chce říci. Ježíš proto řekl znovu: „Amen, amen, pravím vám: Já jsem dveře k ovcím. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neuposlechly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a působil zkázu. Já jsem přišel, aby měly život a aby ho měly v hojnosti.“

Chcete mít život?

Jsou tři věci které mě zvlášť oslovují na tomhle Evangeliu. První je hlas.
Ještě než jsem se vůbec začal připravovat na křest, měl jsem od jedné své dobré kamarádky (do které jsem byl v té době zamilovaný) půjčené knihy o jednom americkém pastorovi, který když měl udělat nějaké rozhodnutí, tak se vždy ptal Boha a po vzoru Gedéona určoval přesné podmínky, aby zjistil Boží vůli. Chtěl jsem to taky zkusit. Chtěl jsem vědět, jestli Bůh chce, abych s touhle kamarádkou chodil. Byl jsem zrovna na lyžích a jako dobrý lyžař jsem si myslel, že pokud třikrát spadnu, tak bude Boží vůle jasná. Já ale spadl na lyžích pouze jednou a potom dvakrát, když jsem šel v přeskáčích po ledu. Nepamatoval jsem si, jestli jsem Bohu řekl, že mám spadnout konkrétně na lyžích. Tehdy jsem zažil poprvé velmi silně Boží hlas. Byl zcela jedinečný. Jenom pro mě. Bůh mi tím říkal: „Je to tvoje volba.“

Druhá: „Já jsem dveře.“
Tohle je jasný: Chcete mít život a mít ho v plnosti? Choďte dveřmi. Ježíš je dveře. Nezáleží na tom, co děláme, pokud to děláme skrze Ježíše, je to skvělý, pokud ne…

Třetí: Ach, ti nechápaví učedníci.
Prostě Ježíše nechápeme. Kolikrát jsem zažil, že když vyběhnu na pastvu, tak to bude skvělý. Jasně, občas se ovce ztratí, ale je tu Pastýř, který všechny najde! Přesto až příliš často zůstávám v zaprděném ovčíně svých vlastních přestav. Ovčín je jistota. Venku je jen Pastýř, na kterého se musíme spolehnout.

Autor: Kuba Popelka

Scroll to Top